Přemýšleli jste někdy o tom, jaké to je začít v digitální agentuře, když víte o tomto oboru jen něco málo, ale zároveň tuto práci potřebujete? Pokud ano, tak jsem ráda, že vás dnes můžu zasvětit trochu do mého života a popsat vám jaké pro mě začátky byly.
Jsem studentkou vysoké školy a to úplně jiného oboru. Jako skoro každý student jsem si začala během druhého měsíce na vysoké hledat nějakou brigádu, popřípadě práci, kde jim nebude vadit moje studium a dohodneme se nějak na čase, kdy bych mohla pracovat. Bohužel realita byla o hodně tvrdší než jsem čekala. Jelikož jsem potřebovala pracovat spíše z domu, bylo velice těžké sehnat nějakou brigádu/práci, kterou bych mohla dělat online. Bez zkušeností člověka skoro nikde nechtějí, takže jsem začala hledat práci ve fabrice, obchodu nebo skladu. Tam to nebylo o nic lepší, ohledně zkušeností jim to bylo tak nějak jedno, ale směny vůbec neodpovídaly tomu, co bych potřebovala a nedokázali jsme se dohodnout, takže to končilo většinou špatně.
Moje naděje pomalu hasly, ale jak se říká - vše zlé je k něčemu dobré. Hledala jsem dál, ptala jsem se i kamarádů a známých, jestli o něčem neví, popřípadě jestli by se mohli zeptat ostatních.
Jednoho dne za mnou přišla kamarádka a řekla mi, že asi našla brigádu pro mě, její přítel v tomto oboru pracuje a firmu moc chválil, poslala mi odkaz a já jsem takhle našla Procodeu. Stránky jsem projela od hlavy až k patě a furt jsem se bála zmáčknout oddíl Kariéra, až jsem to nakonec udělala. Mezi hledanými pozicemi jsem našla tu svou vysněnou a poslala jsem e-mail se životopisem a motivačním dopisem a začala se modlit, ať mi tato brigáda konečně vyjde.
Po pár dnech jsem byla pozvaná na pohovor, který byl přátelský, rychlý a zájem z obou stran veliký. Práci jsem dostala a s tím přišlo i mnoho povinností a nových věcí.
Člověk si řekne, že online práce je nejjednodušší co může být, ale opak je pravdou. Měla jsem zhruba týden na to naučit se se všemi aplikacemi, které firma používá. Navíc jelikož nemám moc zkušeností, tak jsem své znalosti musela rozšířit i v konkrétních službách, které nabízíme. Byl to pro mě jeden velký chaos - za den několik emailů, až mi všechno splývalo dohromady. Věděla jsem, že jsem si ukousla velké sousto. Jednu chvíli mi přišlo, že to ani nemám šanci zvládnout, a že se pro firmu nehodím. Měla jsem několik oddílů, které jsem se musela naučit. Bylo to hodně hledání v prezentacích, materiálech a na internetu v různých článcích. Každý večer strávený nad prací. Možná si říkáte proč každý večer? Odpověď je velmi jednoduchá, přes den se k tomu člověk nedostane nebo se tomu různě vyhýbá, furt si říká jak má spoustu času, přece jenom jste doma a věnujete se jiným věcem, práci odložíte o hodinku, dvě, tři a než se nadějete je sedm večer a do práce neudělaná ani čárka.
První úkol přišel až jsem se naučila všechny nedostatky, které jsem v oboru měla, což se mi od firmy strašně líbilo, nenechali mě vymáchat se v tom nejhorším co mohu dělat a šli na mě opravdu zlehka. Moje první práce byla lehká administrativa, kterou jsem zvládla skvěle. Další práce byla jednodušší a jednodušší. Momentálně pracuji s mojí kolegyní Michelle na blogu a taky na interních věcech. Do budoucna se máte na co těšit a doufám, že toto není poslední článek, který ode mě čtete.
V čem jsem brala inspiraci a pohonnou hmotu?
V týmu. Pokud něco opravdu musí fungovat v digitální agentuře, tak je to tým a komunikace v něm. Samozřejmě hned po programech a aplikacích, ve kterých pracujeme. Našim hlavním komunikačním nástrojem je Slack, jak je už zmíněno v našem dřívějším článku, a ať už jsem měla jakýkoliv problém nebo dotaz, tak stačilo napsat a odpověď byla většinou okamžitá, problémy jsme vyřešili hned a mohla jsem pokračovat v práci.
Bála jsem se, že si v týmu nebudu s nikým rozumět kvůli malému věkovému rozdílu, jinému myšlení, kvůli menším zkušenostem, a to bychom tady byli ještě dlouho, než bych vyjmenovala všechny obavy, která jsem měla. Ale realita mě velice mile překvapila. Do týmu jsem byla přijata jako kdybych zde byla několik let, všichni byli přátelští a mně se zase pracovalo o něco lépe a strach z nespokojenosti ubýval.
Každodenní chatování se všemi členy týmu na Slacku, podporování se navzájem a vymýšlení nových nápadů je největší pohonnou hmotou, kterou si člověk může přát. Proto jsem v tomto týmu ráda a jsem za něj vděčná. Chováme se k sobě jako kamarádi, jsme upřímní a hlavně si pomáháme.
Pár tipů na začátek
I když vám přijde, že se musíte naučit spoustu nových věcí, pracovat v nových aplikacích a systémech, tak je to všude stejné. I kdybyste šli někam jinam, musíte tuto cestu podniknout, ať už se vám to líbí nebo ne. Když se tomu nebudete bránit, bude to o hodně jednodušší a nové věci si dokážete lépe zapamatovat.
Pokud vám přijde, že máte hloupý a zbytečný dotaz nebo problém, který si myslíte, že bude nadřízené otravovat nebo ho budou považovat za blbost, svěřte se s ním a nechte si pomoct. Přece jenom oni v tom dělají déle než vy a rozumí tomu více. Problém, který byste řešili třeba dvě hodiny, oni dokáží většinou vyřešit za dvě minuty.
Zorganizujte si čas. Nenechávejte věci na poslední chvíli, vyhnete se tak stresu a práce bude pro všechny hned příjemnější. Pokud si sami nevíte rady, jak si máte svůj čas zorganizovat, doporučila bych vám náš dřívější článek "Jak řídit svůj čas".
Opakujte si věci, které jste se naučili. Časem začnete vidět nápady, které by firmě mohly prospět a budete se zdokonalovat v tom, co děláte.